Akercocke: Antichristian/Recenze
(uveřejněno na www.metalzone.info)
Akercocke – Antichrist, avantgarde death metal, UK, 52:37, Earache, 2007
Track list:
01. Black Messiah
02. Summon The Antichrist
03. Axiom
04. The Promise
05. My Apterous Angel
06. Distant Fires Reflect In The Eyes Of Satan
07. Man Without Faith Or Trust
08. The Dark Inside
09. Footsteps Resound In An Empty Chapel
10. Epode
11. Chapel Of Ghouls (Bonus Track)
12. Leprosy (Bonus Track)
Aktuální album britské kapely Akercocke „Antichrist“ neznamená příklon kapely k black metalu, ostatně si ani nemyslím, že titul je naladěn nějak agresivně. Kontroverzní název přesto vynesl kapele dost potíží s britskými a irskými úřady; nicméně, Akercocke pokračují v cestě, kterou nastoupili na předchozích počinech „Choronzon“ a „Words That Go Unspoken…“. Obecně si dovolím konstatovat, že se jedná o brutálně death-metalovou desku, ale jak už jsem naznačil v předchozích recenzích, a Akercocke nic nebude jednoznačné. Nová deska je ještě více rozmanitá, barevná a šokující než cokoliv, co jsem za posledních pět let slyšel (a možná vůbec).
Otvírák „Summon The Antichrist“ je snad jediná čistokrevná death-metalová vypalovačka a K čertu! Zase se musím klanit vokálnímu umění pana Jasona Mendocky, jehož vokál klesl snad ještě níže a ještě méně uvěřitelný než na předchozí desce. Ale už s následující skladnou „Axiom“ se budete cítit, jako byste sjížděli po zábradlí přímo doprostřed nějaké hodně, ale opravdu hodně nemocné mysli přecpané podivnými klávesami, vyšinutými vokály (jak čistými, tak mluvenými, recitovanými i ječenými), kytarami jak zkreslenými na mez únosnosti, tak čistými, a vysokorychlostní palbou bicích, to vše obalené skvělým, neuvěřitelně čistým a poslouchatelným zvukem.
„My Apterous Angel“, pátá skladba desky, začíná čistým kytarovým sólem s těžkým, podladěným riffováním v pozadí, a během několika desítek sekund se to celé zvrhne za asistence dvoukopáku a čistých vokálů do death.metalové idylky, a když si právě stačíte zvyknout na tu bizarní směsici, kterou slyšíte, celé se to zvrhne do zběsilého inferna. A když si pomyslíte, že tohle teda JE totálně chaotické, hups! A je tu zase pomalá, doomově atmosférická pasáž. Předělová skladba „Distant Fires In The Eyes Of Satan“ je instrumentálka, která akustickými kytarami a perkusemi vyvolává atmosféru sepulturovských „tribal“ úletů. Druhá část alba už sotva potřebuje další opěvování, trend chaotického míšení extrémní hudby a inovativních postupů (zejména v metalové kytaře) proudí hladce z reprobeden (Když říkám inovativní, myslím tím třeba kytarové orgie v sedmé skladbě „Man Without Faith Or Trust“). A když už si myslíte, že Akercocke vystříleli všechen prach, přijde čistokrevný doják „Epode“, v death.metalu sotva uvěřitelný, přeci jen na této desce ne neočekávaný.
V rámci limitované edice digipacku si posluchač vychutná ještě dvě cover verze („Chapel of Ghouls" od Morbid Angel a “Leprosy” od Death), a pak už nezbývá než vydechnout a rekapitulovat.
Na této desce dosáhli Akercocke vrcholu svého hudebního vývoje; pokrok, naznačený na předchozích nahrávkách se zdá být dovršen, i přes změny v sestavě, které kapelu poslední tři roky provázejí (basák Peter Theobalds odešel z kapely kvůli “osobním neshodám”).
Tímto albem také vypršela smlouva s labelem Earache a já jsem opravdu zvědav, komu se tato banda šílenců upíše nadále.